Pravý přítel neni ten, co se dotkne Tvé ruky, ale ten, co se dotýká Tvého srdce

Březen 2007

3D - fakt hustný.....

31. března 2007 v 12:57 | jahůdka

čínani a všichni v pantoflích!

31. března 2007 v 12:47 | jahůdka

víš že.... 2

30. března 2007 v 12:48 | jahůdka |  věděli jste že....
- Lidé s nadprůměrně velkým prostředníčkem sis vysokou pravděpodobností vyberou životního partnera, který má také velmi dlouhý prostředníček. Pomeřuj!
- Japonec Takeru Kobayshi (přezdívku mů Tsunami) zhtnul při soutěži v jídle 54 hordogů za 12 minut! heh, tka todle asi fakt nezkoušej...
- Představ si, že mravenec m§že čuchat a cítit různé vůně stejně dobře jako pes.
- Severní pól byl před 55 miliony lety tropickým rájem. Vedle palem, cypřišů a aligátorů tam existovali také komáři velcí jkao lidská hlava! Brr, hrozná představa..!
- Jméno dcery katie Holmes a Toma Cruize, Suri, znamené v japonštině zloděj - kapsář. Pyšný taťka Tom si myslel, že pochází z hebrejštiny a znamená princezna! Za tohle mu asi Suri jednou pěkně poděkuje...

rozdíl mezi....1

30. března 2007 v 12:11 | jahůdka |  hadánky
Víš, jakej je rozdíl mezi stým, a prvním patrem?
- Když padáš ze stýho tak je to nejdřív "áááááá" a bum, zatímco z prvního to je bum "ááááá"!

rozdíl mezi....2

30. března 2007 v 12:10 | jahůdka |  hadánky
Jaký je rozdíl mezi koněm a připínáčkem?
- Na koně nejdříve vyskočíš a potom sedneš, zatímco na připínáček nejdřív sedneš a pak vyskočíš...

je to.... 1

30. března 2007 v 12:08 | jahůdka |  hadánky
Je to červené, a když to spadne na zem, tak to zamňouká. Co je to?
- Přece cokoliv červeného, jen to musí sadnout a kočku.
Jsou fakt některý věci strašný..... :-)

ach, ty blondýnky.... 1

30. března 2007 v 12:06 | jahůdka |  hadánky
Víš, jak se pozná že blondýnka posílá e-mail??
- Má na monitoru nalepenou poštovní známku.

víš že.... 1

30. března 2007 v 11:53 | jahůdka |  věděli jste že....
- Všimli jste si, že příchut zelených gumových medvítku je jahodová??
- Amychofóbie- že jste to ješt nikdy neslyšeli? Je to odborný výraz pro panický strach ze škrábnutí!
- Citrony a kyselé?! V žádném případě! Půl kila cotronů obsahuje mnohem víc cukru než půl kila jahod.
- Mají všechny děti modré oči, když se narodí? Ne! oči dětí nejsou ve skutečnosti modré, pouze se větle lesknou.
- Určitě sis někdy všimla, jak my holky pootevíráme při malování očí pusu. Je to kvůli nervovémupropojení mezi rty a očima. Když vyleknutím vykulíme oči, vetšinou se nám automaticky otevře i pusa.
- Kdo vynalezl kostkový cukr? Němec J.Ch. Rad. Roku 1840 vymyslel lis na kostky cukru, když si jeho žena poranila prst při lámání cukrové homole. To bylo od něj hezký, ne?
- V číně je bílá sy\mbolem neštěstí. Nosí se tam na rozdíl od naší smuteční černé i na pohřbech.
- píseň Yesterday od Beatles byla více jka 1600x přezpívaná. To je častěji než kterákoliv jiná píseň v historii.
- Zrálé banány obsahují asi 0,6 prosent alkoholu. Dobrou chuť! :-)
- To je vtipn - Thomas Alva Edison, vynálezce žárovky se strašně bál tmy. ak proto ten vynález!
- Fotbalisté si přivodí asi pět procent všech zranění při jásání nad gólem. Nejčastěji docházík pohmožněninám, natržením šlach a zlomeninám... Fakt to jsou cvoci!
- Fakt výkonné slepice. Všechny slepice na světě dohromady snesou za rok asi 400 miliard vajec.
- Arnold Schwarceneger se jednou vloupal do fitka, aby mohl trénvat i v neděli!

hospoda...

29. března 2007 v 21:38 | jahůdka |  hadánky
jakjak přesně definovat hospodu??
- je to jediníé místo na světě, kde se savci mění v plazy!

barvičky

29. března 2007 v 21:36 | jahůdka |  hadánky
co je to?? je to barvené a není to vidět.
- zakopané pastelky.

malomocný

29. března 2007 v 21:35 | jahůdka |  hadánky
co uděláš když ti malomocný podá ruku??
- vrátíš muji!

vysvobození

29. března 2007 v 20:52 | jahůdka |  Povídky
Všude bylo vedro k zalknutí, jen na hřbitově byl chlad. Za vysokou zdí, až v rohu hřbitova byl hrob, jehož náhrobek upoutával pozornost lidí, kteří občas zašli na samý konec hřbitova s touhou najít něco zvláštního. Z náhrobku vyzařovala tvář dívky, která byla v té době, která náležela této fotografii, velmi šťastná. Její úsměv byl tak krásný. Před hrobem stál chlapec a smutně se díval na náhrobek, jenž měl ve svém záhlaví citát: ,,Kdeko-li budeš, budeš-li poslouchat, najdeš mě vedle". Tomu chlapci mohlo být tak 18 let. Stál tam ve stínu lip, v ruce držel kytici krásných kopretin. Hladil je a na ruce mu chvílemi padaly slzy. Já tam stála v pozadí s trochou zvědavosti a pozorovala jsem ho.
Až po chvíli vzlyk zesílil a on šeptal: ,,Proč jsi mi odešla?" V té chvíli bych se nejraději ztratila a nebyla toho svědkem. Poté položil květiny na hrob, otevřel lucerničku a zapálil svíčku. Vyndal z kapsy kapesník, otřel si oči a zahlédl mně. Na chvíli se zastavil a svýma krásnýma očima se na mě podíval. Byl to pohled velice smutný, ale měl sametově měkký hlas. ,,Ahoj, něco potřebuješ?" promluvil na mě. Nezmohla jsem se ani na slovo. Zeptal se mě znovu a v tom jsem se rozbrečela. Šel ke mně, řekl, ať nebrečím, že život je zlý. Dovedl mě k lavičce a půjčil mi kapesník. Byla to hrozná chvíle. ,,Promiň, já nechtěla," řekla jsem. ,,To nic," řekl a začal mi vyprávět svůj příběh.
,,Jmenovala se Klárka. Začali jsme spolu chodit. Poznali jsme se u kamaráda na oslavě. Líbila se mi a tak jsem šel pro ni, abychom si zatancovali. A pak jsem ji pozval na drink. Připadala mi jako bohyně, kterou mi někdo musel seslat. Povídali jsme si spolu a pak jsem ji doprovodil domů. Druhý den jsme spolu byli na koupališti, kde jsem se také poprvé líbali. Potom nastolo mnoho nádherných dnů. Po půl roce jsme se spolu poprvé milovali. Chodili jsme si na proti ke škole. Jen jednou jsme se spolu pohádali, netrvalo to však dlouho, po hodině jsme byli zase spolu. Chodili jsme spolu do kina i do divadla, téměř jsme se od sebe nehnuli. Naše parta nám říkala ,,snoubenci"."
Když mi Martin o tom všem vyprávěl, bylo mi zase do breku. Nedovedla jsem udržet slzy, brečela jsem a brečel i on. Kvetoucí lípy a stromy kolem byly jedinými svědky naší rozmluvy.
Když zábava skončila, jeli jsme domů každý jiným autem. Naposledy jsme se políbili, objali a každý jel svou cestou. Přišel jsem domů a šel spát. Uprostřed noci mi zvonil telefon, do nemocnice přivezli težce zraněnou dívku, která si přeje, abych tam přijel. Celou dobu jsem utíkal, ani nevím, jak jsem tam doběhl. Otevírali mi dveře a dívali se na mě utrápeně. Doběhl jsem do jejího pokoje. Okolo postele seděli rodiče. V jejích očích byl pohled, na který nikdy nezapomenu. Řekla mi: ,,Nechce se mi umírat, ale musí to být." Pak se obrátila na rodiče a tichým hlasem, který ji byl tak cizí, řekla: ,,Za všechno, co jste pro mě udělali, vám dekuju".
Držel jsem ji za ruku a ona hlasem, který se těžce nesl pokojem, řekla: ,,Moc tě miluji a nechce se mi od tebe. Dones mi někdy kopretinya nenechávej můj hrob prázdný. Navždy tě budu milovat. Měla jsem vás všechny moc ráda, rodiče, tebe, jediného v mém životě." Potom usnula a my jsem museli odejít. Její mamka se zhroutila a její táta se zalitýma očima slazama ji podpíral. Já vyběhl ven, začali mi téct slzy. Najednou jsem byl sám. Chtěl jsem umřít. Dávali ji jen malou naději. Celou noc jsem prochodil a nevěděl, zda ještě žije.Svítalo a nastával nový den, ale mě bylo moc divně.
Zemřela brzy ráno na vnitřní krvácení. Naposledy mně dovolili podívat se na ni a pak ji odvezli. Stál jsem tam na chodbě a tekly mi slzy jako hrachy. Nechtěl jsem věřit, že moje jediná zemřela a že už ji nikdy nepolíbím, nepohladím, neobejmu... Celý měsíc jsem potom nikam nechodil. Vykašlal jsem se na školu, na všechno a stále jsem se vracel na ta místa, kde jsem byli spolu šťastní. Bylo mně všechno úplně jedno, každý den jsem stál u jejího hrobu a vyčítal si, že jsem ji nechal jet samotnou. Kdyby jela se mnou, tak by se jí nic nestalo. Narazil do nich opilý řidič.
A těď už rok chodím sem den co den. Nechci se bavit s lidmi, ty jsi první, s kým mluvím. Nevím ,ale cítím, že ty jsi jediná, kdo mi rozumí. Nech si ale všechno pro sebe, prosím! Lidi jsou zlí. Nikdy už nechci s žádnou holkou chodit. Tak a teď běž a nech mě tu samotného." S těmito slovy se se mnou rozloučil a já cítila, jak se propadám někam hluboko a nechce se mi zpět. Jak je ten život nespravedlivý! Ještě několikrát jsem se s ním viděla. Potom odešel na vojnu a psali jsme si. Zůstali jsme přátelé, jezdili na výlety, ale nik´dy nás nenapadlo, že bychom spolu mohli žít. Tak uplynul čas a Martin má teď na hrobě každý den kytici kopretin jen ode mě. Je to právě měsíc, co se zabil v autě. Všichni mu říkali ,,sebevrah", ale jen já jsem věděla, proč to udělal. Bylo to pro něho vysvobození.
Všude je vedro, jen na hřbitově je chlad, který je protkán žilkama bolesti. Sedím pod rozkvetlou lípou a v ruce držím kopretiny. Oni tu leží vedle sebe a jsou stále spolu. A tak tu sedím a povídám si s nimi - jsou tu se mnou ...
Tohle je hrozný, nejhorší je, že je to tak. Prostě nějaký kretén si vás nabourá a pak to odnesou ti koloem vás....

důvod....

29. března 2007 v 20:46 | jahůdka |  Povídky
Důvod, proč šla Olga na střední školu do Písku nebyl nikomu jasný.. Zdravotních škol bylo v Bechyni mraky.. Rodiče ji nepřemlouvali, byla to její volba.. jen to měla trošku daleko, musela brzy ráno vstávat a trávit dlouhé hodiny na cestě do školy a zpět... V deváté třídě základní školy dlouho přemýšlela, jestli studovat v Bechyni nebo ne.. pak nastal zlomový okamžik.. Olgu trápilo, že všechny její kamarádky měli kluka, všechny randily a byly zamilované.. Řekla si, že to změní.. každý večer v rádiu byla noční seznamka.. řekla si, že prostě pomůže štěstěně a odpoví někomu, kdo se chce seznámit.. bylo jí jedno, zda bude hezký či ošlivký, hlavně, aby byl hodný..
Když moderátor Honza četl inzeráty, nepřišel jí žádný zajímavý natolik, aby odpovídala.. až asi po hodině tam psal kluk.. sama nepochopila proč jí inzerát zaujal: "smutný romantický fotbalista k sobě hledá holku, která už nechce být sama"... asi proto, že smutný fotbalista... milovala fotbal a kluky, co byli trošku romantický.. natáhla uši a zapsala si číslo..
Neváhala ani minutu a napsala mu: "ahoj fotbalisto, neříkej, že jsi smutný, smutná jsem snad jen já.. tak se koukej na ten svět usmát, zjistíš, že je pak líp, Ola.".......... ani nějak moc nevěřila, že fotbalista napíše.. k jejímu překvapení za několik málo minut jí pípnul mobil s příchozí smskou.." Ahoj Oli, a proč se neumíváš ty, když jsi smutná? třeba ti zvednu náladu, Tom"... A tak si začali psát, Olga zjistila, že Tomáš bydlí v Prachaticích a studuje v Písku, byl o rok starší jak ona a učil se automechanikem... Strašně Olze imponoval, lichotil a přišlo jí, že jí má rád... a tak se rozhodla, že toho kluka prostě chce.. když měla začít vybírat školu, tak řekla, že nechce zůstat v Bechyni, že by chtěla do Písku..
Vybrala si zdravotní školu v Písku.. kam ji kupodivu i přijali, Olga byla štěstím bez sebe.. Dlouho si s Tomášem psala, trvalo to skoro přes rok, mezi tím vznikaly i různé neshody, které jejich telefonní přátelství kazily, ale vždy se udobřili.. Psali si rok, ale celou tu dlouhou dobu se neviděli, vůbec se nesetkali, i přesto, že nebydleli od sebe nějak daleko.. jejich vyrtuální vztah byl "krásný", ale nebyl to vztah, jaký Olga chtěla.. ale alespon si nepřipadala sama, věděla, že Tomovi může kdykoli napsat..
Konečně nastal den, kdy Olga jela do školy, doufala, že její o rok starší "přítel", bude rád, že už se budou moct vídat.. ale nějak ho to nenatchlo, našel si slečnu a stal se z něj pouze kamarád. Celý první ročník se s ním neviděla, nějak o to ani jeden nestál.. oba věděli, že když se uvidí, tak se jim vztah zničí.. Ač se Olze v Písku velice líbilo, nebylo to to, co ona chtěla.. škola byla úžasná, přátele taky, jen ten kluk jí chyběl.. Všechny její spolužačky měly přítele, nebo alespon někoho s kým chodily ven.. Ale co Ola.. Ola byla v 16ti letech nepolíbená a sama...
Na začátku druhého ročníku jí Tom napsal, že se rozešel se slečnou a že by se s ní chtěl poznat osobně.. tak se sešli, vypadalo to, že ani jeden nebyl zklamaný.. stále si psali, stále spolu koketovali, jen se nevídali nějak moc často.. Pak Ola zjistila, že Tom chodil s její spolužačkou Žanetou.. to byla ta slečna se kterou se rozešel.. když porovnala sebe a Žanet, tak si řekla, že nemá šanci na to, aby s ní Tom chodil.. Žanet byla úžasná, krásná a štíhlá.. kdežto Ola byla obyčejná, a stále v 17letech nepolíbená... Dost jí překvapilo, když jí Tom řekl, že by s ní chtěl chodit.. byli spolu měsíc a pak se s ní rozešel se slovy, prostě nemůžu, potřebuju něco jiného než mi můžeš dát..
Olu to mrzelo, říkala si, že to neni ten Tomáš, kterého poznala.. byl to uplně jiný člověk, zlý a sobecký.. Kamarádky Olze říkaly, že Tomáš je hajzlík a že s ním to nebude na dlouho.. chvíli spolu nemluvili, pak se zase Tom ozval a omlouval se.. Ola byla slabá povaha, která každému vše odpustí.. tak si řekla, no co, tak se spletl, budem alespon kamarádi.. zase si psali jako dřív, nevídali se, a když, tak jen málo.. občas zašli na kafe..byli kamarádi.. a tak teď víde, proč šla Olga do školy do Písku, i přesto, že musí trávit několik hodin v autobuse do školy a ze školy..
Takto jejich vztah vypadal dlouho, chodili spolu a zase se rozcházeli....psali si pouze sms, pak se stali přáteli a zašli na kafe.. Když Tomáš začal chodit na nástavbu do Českých Budějovic, tak se jejich vztah trošku změnil.. nevídali se, nepsali si.. a když, tak jen když jednomu nebo druhému bylo smutno.. Olga si našla přítele, se kterým trávila málo času, ale milovala ho.. Tomáš si našel slečnu, která byla o rok starší jak on a pracovala, neměla na něj mnoho času.. Poté se Olze vztah s Pavlem zkazil, Pavel si našel slečnu a Ola zůstala sama... na Toma se Hanka také vykašlala, ale nepochopili jsme proč, prostě mu přestala psát a vídat se s ním.. A tak si zase tyto dva lidi začali psát, Olga má Tomáše velice ráda, ale už by s ním nikdy nechodila, a Tomáš, Tomáš hází po Olušce smutné oči, protože je sám a neumí to vydržet..
Jednho večera jí napsal.. jsem přemýšlel, co bych o tobě řekl člověku, co tě nezná.. řekl bych mu, Ola je úžasná holka, která je strašně hodná, má smysl pro humor a je strašně upřímná.. a pak bych dodal, taky je strašně citlivá a zranitelná, tak jestli ji někdy ublížíš, tak máš co dělat se mnou, protože já jsem její kamarád a ublížil bych já tobě, kdyby ona byla kvůli tobě smutná....... Škoda, že Tomášek nezjistil, že je Olga skvělá holka již před několika měsíci, mohl být s ní šťastný a pořád...ale teď má úžasnou kamarádku a ví, že se na ní může kdykoli spolehnout a ona ho nezklame.. Má ho ráda i přesto, že ji tolikrát ublížil..

přátelství je...

29. března 2007 v 20:42 | jahůdka |  jedna věc o přátelství
Co bys dělala kdyby tady nikdo nebyl pokaždé, když někoho potřebuješ?
Co bys dělala, kdyby po každém okamžiku opravdového štěstí následovalo 10 okamžiků smutku ?
Co bys dělala, kdyby tvůj nejlepší přítel zítra zemřel a tys mu už nikdy nemohla říct, jak se cítíš?
Chtěl jsem prostě jen říct, že i kdybych už nikdy v životě nemohl být znovu s tebou, jsi pro mě něco víc a změnila jsi můj život.
Vzhlížím k tobě, vážím si tě a chovám si tě ve svém srdci.
Pamatuj, že každý potřebuje přítele, jednou se může stát, že se ti bude a potěš se vědomím, že někomu tam venku na tobě záleží a vždycky bude.
Budu vždy nablízku
Když budeš mít problém,
Když budeš potřebovat,
Když budeš NA DNĚ,
Můžeš se mnou počítat.
I will give you a wink,
Mrknu na tebe,
Budu tě objímat,
Dokud se neusměješ,
A stát na tvé straně.
Budu tady pro tebe až do konce,
Budu stále a navěky tvým přítelem.

mam tě ráda, mami!

29. března 2007 v 20:38 | jahůdka |  Povídky

Mami, mam tě ráda!

Šla jsem na párty, a pamatuju si, co jsi mi řekla. Řekla jsi mi, abych nepila,
mami. Tak jsem si místo alkoholu, dala nealko. Byla jsem na sebe hrdá, přesně
jak jsi řekla, že budu. Tak jsem nepila a řídila. Kamarádi si mysleli, že můžu.
Zvolila jsem si správně, a rada od tebe byla taky správná. Párty skončila, a
lidi se rozešli. Nastoupila jsem do auta, jistá, že se dostanu domů celá.

Nikdy jsem nevěděla, co přijde, mami. Něco, co jsem nečekala. Teď ležím na
chodníku, a slyším policajta jak> říká, "ten co
zapříčinil tu nehodu byl opilý". Mami, jeho hlas zní, tak velmi daleko. Moje
krev je všude kolem mě, a zkouším
neplakat. Slyším doktora jak říká, to děvče umírá.
Jsem si jistá, že ten chlapík neměl ani tušení co se stalo, když byl opilý,
protože si vybral pít a jezdit. A
já teď musím umřít. Tak proč, to lidé dělají, mami když ví, že to ničí jejich
životy?

A teď bolest zabíjí mě, jak sto bodajících nožů. Vzkaž
sestře, aby se nebála, mami. Vzkaž tátovi, aby byl
statečný, a že přijdu do nebe.
Napište "Daddy's Girl" na můj hrob.

Někdo mu přece mohl říct, že není správné pít a jezdit.
Možná jeho rodiče mohli a já bych byla naživu. Můj dech se zkracuje, mami. Vážně
se začínám bát. Toto
sou moje poslední chvíle a já jsem nepřipravená. Přeju si, aby si
mě mohla držet mami, když tu ležím a umírám. Chtěla bych ti
říct "Mám tě ráda, mami!"
POZOR!!! je to silně emotivní, doporučuju

rozdíl...?

29. března 2007 v 20:25 | jahůdka |  hadánky
jaký je rozdíl mezi mrazem a traktorem??
- když ti po zádech pejede mráz, dá se to vydržet.

sadismus

29. března 2007 v 20:24 | jahůdka |  hadánky
Víš, co je opravdu sdismus??
- Když vystrašíš pštrosa na betonu....

které zvíře

29. března 2007 v 20:16 | jahůdka |  hadánky
Které zvíře je nejpřítulnější?
- Anakonda - když obejme člověka, do smrti nepustí...

chemický koktejl zvaný zamilovanost

29. března 2007 v 20:12 | jahůdka |  Sex, Láska a 15+

Chemický koktejl zvaný zamilovanost

V průběhu dlouhé historie lidstva bylo tradičně považováno za sídlo lásky a zamilovanosti srdce. Jeho symbolika koneckonců přetrvává dodnes a zejména v polovině února si všichni připadáme jako aktéři béčkového hollywoodského filmu "Srdíčka útočí". Vědci přitom již dávno odhalili, že láska se rodí v naších myslích čili v mozku. Její vznik a vývoj pohání celá řada chemických látek, z nichž se mixuje třaskavá směs zamilovanosti. Lakonicky řečeno, láska je pouhá chemická závislost mezi dvěma lidmi. Anebo ne? :-)

Začíná to testosteronem

Prapůvodcem všech milostných pletek jsou pohlavní hormony: testosteron (u muže) a estrogen (u ženy). Tyto hormony jsou zodpovědné za sexuální pud a bez nich bychom se nikdy nebyli po hlavě vrhli do dobrodružství zvaného láska a zamilovanost.

Milostné pobláznění

Pokud jsou k sobě lidé fyzicky přitahováni, vyřinou se do krve proudem neurochemikálie na bázi adrenalinu. Proto pociťujeme bušení srdce, pocení či zčervenání pokožky. Jmenovitě se jedná hlavně o fenyletylamin, dopamin a noradrenalin. Tyto tři látky, přirození bratránci syntetických amfetaminů, nám dohromady zajišťují pocit zamilovanosti či jakéhosi omámení. Díky nim se čerstvě zamilované páry cítí energicky a doslova se vznášejí. Vděčí jim i za to, že dokáží promilovat dlouhé hodiny a proklábosit celé noci, aniž by cítili zvýšenou únavu. Dalšími typickými příznaky působení těchto látek jsou soustředění veškeré pozornosti k objektu zájmu, ztráta chuti k jídlu, touha a povznesená nálada. Muži tento milostný koktejl produkují rychleji a snadněji než ženy, což je způsobeno jejich vizuálnější přirozeností. Pro ty, co zrovna nejsou zamilovaní, mám jednu dobrou zprávu. Bohatým zdrojem fenyletylaminu je obyčejná čokoláda. Pokud se tedy cítíte provinile, že jste na hnědavých tabulkách doslova závislí, věřte, že mezi vámi a čokoládou existuje chemicky podložený milostný vztah. :-)

Mazlení a sex

Jako hlavní "mazlící chemikálie" byl identifikován hormon oxytocin. Je to stejný hormon, který u žen indukuje porod a po porodu navozuje a udržuje produkci mateřského mléka. Pod jeho vlivem se ženy i muži stávají klidnějšími, mírumilovnějšími a citlivější k potřebám druhých. Oxytocin hraje důležitou roli v pocitech romantické lásky, ale i sexuálního vzrušení. Ve větší míře se vyplavuje při orgasmu a upevňuje pouto mezi partnery. Oxytocin je zajímavý i tím, že jeho vyplavení je možné spustit jak fyzickým kontaktem, tak pouhou představou milované osoby.

Pevné pouto

Když zamilovanost poleví, přebírá velení jiná skupina chemikálií, které znáte pod označením endorfiny. Jde o přirozené analogy morfinu, tedy vskutku nefalšované opiáty. Mají zklidňující účinky, navozují pocit intimity, spolehlivosti, jistoty a vřelosti, tlumí také bolest. Nepřinášejí tolik vzrušení a omámení jako fenyletylamin, ale jsou stálejší a více návykové. Čím déle spolu dva lidé setrvávají v manželském (partnerském) svazku, tím pravděpodobnější je, že už spolu zůstanou navždy. Stali se závislými na endorfinech a jakémsi manželském poklidu. Je to právě absence endorfinů, která způsobuje, že pokud jsou dlouhodobí partneři od sebe odloučení, vzbuzuje to v nich zvláštní bol a touhu. Absence endorfinů hrají velkou roli i v případě smutnění ze ztráty partnera. Endorfiny se stejně jako oxytocin ve vyšší míře vylučují při sexu, ale i jiném typu fyzického kontaktu, při cvičení a jiné fyzické aktivitě.
"Láska na bázi adrenalinu, je hlavně o nás samotných, hřeje nás pocit, že jsme milováni. S endorfiny skutečně milujeme." (M. Goulston, profesor psychiatrie z kalifornské univerzity)
Dalším hormonem, který hraje roli v dlouhodobém monogamním svazku, je vazopresin (antidiuretický hormon). Někteří vědci se domnívají, že vazopresin a endorfiny ve svých účincích jdou proti dopaminu a fenyletylaminu, čímž se dá vysvětlit, proč vášnivá láska uvadá úměrně tomu, jak mezi partnery vzniká pevné pouto. Po dvou, třech letech vztahu, je vášeň téměř úplně pryč. Pak se vztah buď rozpadne nebo, pokud se stihlo vytvořit dostatečně silné pouto, přetrvá. Nezoufejte a nevzpomínejte nostalgicky na žhavé začátky vztahu. Oxytocin, vazopresin a endorfiny stále hrají ve váš prospěch a jen tak nepřestanou. A dost možná, že svého partnera máte jen docela obyčejně rádi proto, jaký je.

zbavte se chlapa!!

29. března 2007 v 20:09 | jahůdka |  Sex, Láska a 15+

Zbavte se chlapa klíštěte - navždy!

Zbavte se chlapa klíštěte – navždy!
Ne, vážně - zbavit se dotěrného chlapa je někdy pořádný »vopruz«. Vůbec nic nechápe a neustále se dožaduje, abyste ho kontaktovala a chodila s ním na kafe. Je to síla! Ale vy můžete být mnohem silnější a ze svého života jej nadobro »sprovodit«.