Pravý přítel neni ten, co se dotkne Tvé ruky, ale ten, co se dotýká Tvého srdce

Prosinec 2007

nějaký fotky z nějakýho focení.....

30. prosince 2007 v 16:30 | jahůdka
Tak, jen něco trochu na ukázku....

vtip...Jednoduché počty

29. prosince 2007 v 11:35 | jahůdka |  srandičky...
Učitel k žákovi:
"Kdybys měl sedm jablíček a já tě o dvě poprosil, kolik by ti jich zůstalo?"
Žák k učiteli: "Sedm!"

děti alias zviřátka

28. prosince 2007 v 21:19 | jahůdka

todle je fakt milí... nejenomže to moc hezky vypadá, ale ty děcka snad i to baví... no ne?


todleto děcko :-) v tom bílim tygrovy (alespon doufám že to ten tygr je..) se mi líbí nejvíc.. nevim proč, ale je to tak...

nesnášim rasisty..dyt je to tak hezký dítě.... ne?

šikovnej hlodaveček

26. prosince 2007 v 18:38 | jahůdka

Omluvenka :-)

26. prosince 2007 v 12:45 | jahůdka

Čárka ve větě

26. prosince 2007 v 12:41 | jahůdka |  blbůstky :-)
Jeden král měl rozhodnout o životě zločince. Svému sluhovi nadiktoval větu, kterou dal sluha přečíst katovi…
Král diktoval: POPRAVIT NELZE UDĚLIT MILOST.
Otázka: Jak sluha zapsal čárku ?
a) Popravit, nelze udělit milost.
b) Popravit nelze, udělit milost.
Kdyby jste byli tím zločincem, uvědomili byste si vůbec, že váš život závisí na jedné jediné čárce ve větě? Jak byste asi skončili? Čeština prostě dokáže divy...

poslední slova před smrtí

26. prosince 2007 v 12:38 | jahůdka |  srandičky...
- Pozor, ať ti to nevybouchne.

-Ta větev mě udrží.

-Jeden prošlej prášek mi nemůže nic udělat.

-Tati? Můžu to zmáčknout?

-Věř mi, tohle sem už dělal milionkrát.

-Studenti, klid. Tenhle experiment dělám už roky. - Hej, lidi, Bacha na to!!!

-Zaber, popotáhneme tu stropní traverzu ještě o kousek.

-Nedělej fóry, slez z toho parapetu a zavři to okno!

-Žádný peníze nemám.

-Uklidni se. To jsou jen turbulence. Za chvíli to přestane

-Miláčku, dneska ne. Bolí mě hlava.

-Ty schody v tomhle starém majáku jsou zachovalý.

-Neboj, houbařím už roky...

-Ještě kousek a dosáhnu na ni.

-A teď se podívej, jak odsuď skočím do té vody

-Neboj, to předjedeme, jsme rychlejší než ten vlak.

-Prosim tě, kde by se u nás vzala šílená kráva...

-Vím určitě, že je to ten červený drátek...

-Neboj, pojistky jsem vypínal.

-Houstone, máme tu problém.

-Vytáhni na ty policajty tu stříkací pistoli, bude sranda!

-Hannibal Lecter, to jméno je mi nějak povědomé...

-Už se mi zapalujou lejtka... (Johanka z Arku)

-Na co máš tu motyku?

-Schováme se pod strom, tam blesky nemůžou.

-Na to jak jseš ožralej řídíš docela dobře.

-Nepočítej s tím, že tě pustím k maturitě.

-Vždyť je to jenom zábavná pyrotechnika.

-Tady je moje vysvědčení, mami.

-Vždyť je to ještě štěňátko.

-Neblbni, dyť mě uškrtíš.

-Tam bylo vždycky mělko.

-Nepálí se ti něco?

-Zleva taky dobrý...

-Seš si jistý?

-Chci vystoupit z Al Khaidy.

-Bacha, ostnatý drát.

-Pane doktore, je to bezpečný?

-Ti by netrefili vrata od stodoly
(jeden z Napoleonových generálů u Waterloo)

-Klidně přejdi, máš přednost...
-S tímhle ksichtem můžeš tak akorát do rádia..
-Spartáááá, Spartááááá, buzerantů partááá??

Nikdy!...

26. prosince 2007 v 12:24 | jahůdka |  blbůstky :-)
Nikdy neopouštěj někoho, koho miluješ,
pro někoho, kdo se Ti líbí,
protože ten, kdo se Ti líbí,
Tě opustí pro toho, koho miluje!

zamyšlení na dvě minutky

26. prosince 2007 v 12:22 | jahůdka
K zamyšlení

Pro informaci: trvá to jen dvě minutky si ho přečíst. Obětuj ten čas!!!

Můj nejlepší přítel otevřel šuplík od komody své manželky a vyňal v hedvábném papíru zabalený balíček. Nebyl to jen tak obyčejný balíček, bylo v něm krásné dámské spodní prádlo. On ten balíček rozbalil a zadíval se na to hedvábí a ty jemné krajky: "To jsem jí koupil, když jsme byli spolu poprvé v New Yorku. To mohlo být asi tak před 8 nebo 9 roky. Nikdy si to neoblékla. Chtěla si to obléci při zvláštní příležitosti. A teď, myslím, že je ten pravý okamžik". Přiblížil se k posteli a položil to hedvábné prádélko k jiným věcem, které byly připraveny pro pohřební službu. Jeho žena totiž zemřela. Pak se ke mě obrátil a řekl: "Neukládej nikdy nic na zvláštní okamžik. Každý den, který žiješ je zvláštní okamžik." A já stále dodnes myslím na jeho slova ........ta změnila můj život. Dnes čtu více a uklízím méně. Sednu si na balkon, kochám se přírodou a ignoruji plevel, který se rozrůstá mezi mými květinami. Trávím více času s rodinou, s mými přáteli a méně v práci. Pochopil jsem, že život je sbírka zkušeností, kterých si máme vážit. Od teď si už nic neschovávám na později.
Denně používám své křišťálové sklínky. Když se mi chce, tak si obléknu mou novou koženou bundu i když jdu jen přes ulici do sámošky. I můj nejdražší parfém použiji, když se mi zachce. Slova jako např. "jednou" nebo "při příležitosti" už v mém slovníku neexistují. Když to stojí za to, tak chci dělat, slyšet i vědět vše hned. Nejsem si jistý, co by žena mého přítele udělala, kdyby věděla, že už zítra nebude. "Zítra", které každý z nás bere na lehkou váhu. Myslím, že by určitě ještě zavolala své rodinné příslušníky a své blízké přátele. Třeba by i zavolala pár lidí, s kterými by urovnala pár nedorozumění a nebo by se i pár lidem omluvila za věci, které byly nevyjasněné. Odpustila by možná vše, čím jí kdo ublížil. Ta myšlenka, že by třeba ještě šla do čínské restaurace /její zamilovaná kuchyně/ se mi líbí.

To jsou ty nevyřízené maličkosti, které by mě rušily, kdybych věděl, že mé dny jsou počítané. Na nervy by mi také šlo, že vím, že se už nemohu sejít s přáteli, které jsem chtěl jednoho "vhodného" dne navštívit. Na nervy by mi také šlo, že vím, že již nenapíši dopisy, které jsem chtěl jednoho "vhodného" dne napsat. Že jsem svým milým dost často neříkal, že je miluji. Teď nepropasu, neodložím a neuložím nic, co mi dělá radost a co přináší smích do mého života. Stále si říkám, že každý den je zvláštní. Každý den, každá minuta, každá vteřina je zvláštní.

Tato Tantra přichází ze severní Indie. Udělej si trochu času na přečtení a zamyšlení. Je to Tantra, která přináší štěstí.

DMS - Pomozte dětem

26. prosince 2007 v 12:14 Pomozte..!
Pár slovíček, který by si měl přečíct každý..... A když ne pomoct, alespoň přečíst...
Rádi bychom Vás touto cestou upozornili na celoroční možnost přispívat na sbírkové konto Pomozte dětem! Pomozte tím, že pošlete DMS KURE na číslo 87777.
Možnost posílat DMS je vyústěním společného projektu Fóra Dárců a Asociace provozovatelů mobilních sítí. Podle jejich vyjádření "Cílem projektu DMS je nabídnout nadacím a dalším neziskovým organizacím možnost získávat příspěvky od jednotlivců prostřednictvím mobilního telefonu formou SMS zpráv. Tato služba probíhá na nekomerčním principu." Je to dlouhodobý, srozumitelný a jednoduchý mechanismus, kde cena DMS je 30 Kč, 27 Kč jde na neziskovou organizaci, 3Kč na provoz DMS.
Za Vaši pomoc děkujeme

blondýnka

25. prosince 2007 v 12:56 | jahůdka |  hadánky
Jak utopíte blondýnku?
- Dejte na dno vany zrcadlo.

pár foto z fotozkoušek

1. prosince 2007 v 23:17 | jahůdka
Zdravim.
Psala jsem, že se věnuji modelingu, tak sem dávám nějaké fotky z jednich fotozkoušek, tedy z focení, kdy mě ten fotograf "zkouší". jako jak se umim tvářim, pózovat apod.. prostě celkov jak na tom vypadám. tendle fotograf kterej to dělal, ty fotky (větčinou) ipravuje ještě do různých podob obrazů. Jakože si hraje s barvama, stylama, pozadíma apod..