close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Pravý přítel neni ten, co se dotkne Tvé ruky, ale ten, co se dotýká Tvého srdce

láska a sníh

20. října 2008 v 18:27 | jahůdka |  Povídky

Jako popelka, tak si připadala mladá 19-ti letá Simona na svém maturitním plese. Jen málo chybělo k tomu, aby byla vážně tou nejkrásnější a nejpůvabnější slečnou v sále. Krásné šaty, krásný účes... Jen ten obličej jí trošku ničila velká jizva na tváři.
Velice jí trápila vzpmínka na událost před několika lety. Několik není ani tolik.. stačí se podívat tři roky zpátky do minulosti.. Jela se svým přítelem Štěpánem do Krkonoš.. slíbil jí, že jí naučí lyžovat, že budou stavět sněhuláky a budou si týden na horách užívat..
Tak proč? proč tam jen nedojeli a neužívali si tak, jak si slibovali? Že by za to mohl sníh, nebo led? Nebo jen ten hloupej řidič kamionu, co nezastavil na červenou a Štěpánův život kvůli němu skončil?
Simona byla se Štěpánem už rok, začala s ním chodit dva dny po svých 15 narozeninách. Byla velice zamilovaná, strávili spolu první vánoce. Jen málo koho by napadlo, že byli i poslední... Dostala od něj k Vánocům velkého plyšového medvěda, když jí ho dával, řeklí jí: " Budu tě milovat i kdybych už tady nebyl, pořád mysli na to, že tě miluju a chci aby si byla šťastná a nechci aby si byla sama, pamatuj si to!" tehdy mu kvůli tomu strašně vynadala, vztakala se kvůli tomu, proč je takovej, co to říká, strašně se na něj zlobila a několik dní s ním nemluvila. Ale moc dlouho to nevydržela, málo kdy se dokáže dlouho zlobit. Chtěla se s ním usmířit a užít si týden na horách, kam se chystali na Silvestra. Rozloučila se s rodiči, vzala nové lyže a sedla do auta ke své velké lásce Štěpánovi.
Už jim chybělo jen několik kilometrů k chatě, když se stala ta strašná nehoda. Jeli přes křižovatku, řidič kamionu jim nedal přednost a vjel jim do cesty. Přímá čelní srážka, kterou Simona přežila jen s velkým štěstím. Bohužel Štěpán takové štěstí neměl... Zemřel pár minut poté, co přijel lékař. Simona byla několik týdnů v komatu a vůbec nic si nepamatovala. Zůstala jí na tváři deseti centimetrová jizva po střepu, který jí proletěl kůží.
Dlouho plakala a doufala, že je to jen sen, že se Štěpán ukáže ve dveřích a řekne, lásko jsem tady, tak co, jdeme do kina. Ale bohužel, nic z toho se nestalo, Štěpán opravdu zemřel na následky nehody, za kterou si Simona dávala stále vinnu. Kdybych na ty hory nechtěla nemuselo se to stát, mohl tu být teď se mnou, pořád si opakovala.
Jako by Štěpán věděl, že se něco stane, jako by věděl, že do Krkonoš nedojedou.. pořád se Simoně promítala ta jeho věta, když jí dával medvěda. Možná, kdyby dávala najevo více, že ho miluje dopadlo by to jinak. Třeba...
I teď, po třech letech, když si vzpomene na Štěpána mrazí ji na celém těle. Dlouho byla sama, myslela si, že už jí nikdo nebude chtít, že už nikdy nebude zamilovaná. Po necelých třech letech potkala Jakuba, kluka, který jí velice připomínal minulost na kterou nechtěla zapomenout. Chtěla zase cítit, že jí někdo miluje... Jakub jí měl velice rád, dlouho se jí snažil jakkoli dát najevo, že má o ní zájem. Zval jí do kina, na koncerty, nebo jen tak na procházku. Ona pořád říkala, že to dělá jen kvůli tomu, že jí lituje. Bála se, že když si přizná, že jí Kuba miluje, že se stane zase něco strašného.
Teď je s Kubou už přes půl roku, zatím se nic strašného nestalo. Pozvala ho i na ples, kde chtěla tak moc být se Štěpánem. Strašně se styděla za svou velkou jizvu, snažila se jí jakkoli zakrýt, schovat, aby po ní každý nekoukal. Když jí vyzval Kuba na tanec, zjitila, že tento kluk jí opravdu miluje, řekl něco, co jí dokázalo, že ten kluk je druhý nejlepší, kterého potkala. Tančili a on jí pošeptal: " Ty jsi moje popelka, jsi někdo kdo je pro mé srdce velký diamanat, jen ty víš, jaká je bolest a já nikdy nechci, aby si trpěla, nikdo ti nikdy nesmí ubližovat, Popelko, budu tu při tobě pořád stát a doufat, že tě nikdy nezklamu!"
Kuba věděl, že Štěpána v Simonině srdíčku nikdo nikdy nenahradí, ale věřil, že když jí bude milovat tolik, co jí miluje, tak o ní nikdy nepřijde.
Štěpán ji hlídal, dělal jí anděla strážného a určitě je moc rád, že právě ona poznala člověka jako je Kuba, dal jí to, co Štěpán nestihl, splnil jí sen, který on nedokázal splnit... Tančí s ní na maturitním plese, kam on tak moc chtěl jít s ní... Naučil jí lyžovat a stavět sněhuláky. Dokázal vše, co Štěpán nedokázal.. dokázal to, co ona tak moc chtěla zažít a umět. Štěpán by byl určitě rád, že je to tak, jak to teď je.. usmívala se po dlouhé době Simonka a byla šťatná...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

jsi tady?? tak prosíím klikni

>>>klik<<< 100% (812)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.